Pamětníci dob normalizačního Prognostického ústavu občas dávají k dobru historku o tom, jak v roce 1986 prožívali závěr fotbalového mistrovství světa, a zejména uznanou (ač neregulérní) Maradonovu trefu v utkání proti Anglii. Ojedinělým obhájcem tzv. "Boží ruky" a platnosti gólu byl prý mezi nimi inženýr Václav Klaus. Snad mu už tehdy Diegovo bleskurychlé máchnutí do míče připomenulo hbitou a neviditelnou ruku trhu... Ale mnohem spíš šlo o názornou ukázku jeho způsobu uvažování a osobnostní výbavy. Životního přístupu.
Klaus - sportovec totiž vždy vyznával zásadu, že rozhodčí je jen chybující a omylnou součástí hry, a s jeho nepozorností tedy může, ba musí, správný hráč počítat. Když faulovat, tak skrytě. Když někoho nakopnout, tak pouze v nepřehledné skrumáži. Když hrát rukou, tak jen pokud je sudí právě otočen zády nebo je dostatečně daleko. Zkrátka... podraz jako nedílný prvek taktiky.
Není divu, že Klaus - politik později postupoval obdobně, vzdor tomu, jak rád používá větičku "hrajme, prosím, fér...". Nechuť k jasným pravidlům zplodila hned zkraje divokou privatizaci, a provází většinu kroků současného presidenta dodnes. Drobnými úskoky umí obratně rozeštvávat tým soupeře, a útočí tak obvykle do děravé obrany. Vychytralost, s níž kupříkladu nachází mezery v Ústavě a přisvojuje si pozice, o nichž pravidla mlčí, je rovněž známá. Kdyby jej chtěl přeci někdo umravnit (v tomto případě Ústavní soud), svému věrnému fanouškovskému kotli alespoň nepokrytě naznačí, že rozhodčí je vůl. Přeregulovanost, jež dusí všechny svobodomyslné příznivce volného stylu, je i hlavním tématem všech jeho řečnění. Snad jediná pravidla, jež u Klause nebudí nechuť a nevoli, jsou ta, která určuje on sám.
Amnestie je v tomto vrcholným kouskem na rozloučenou. Bučení domácího publika si užívá. Svou boží rukou nyní přepsal pravidla, a jako nejvyšší sudí zároveň odpustil faulujícím jejich prohřešky.
Ne že by je neviděl. Ale už jaksi z podstaty svého já má pro ně pochopení...
Jen by příště neměly být tak okaté a snadno odhalitelné.
Mnozí nepochybně dostanou druhou šanci...
Žádné komentáře:
Okomentovat