ZA ŠTÍTEM

Když se demagog ocitne v úzkých, ztrácí glanc a půdu pod nohama, hledá obvykle pevný bod, o nějž se znovu opřít. Oblíbeným východem z nouze se v tu chvíli stává "zaštítění". Hledání úkrytu za štítem velkého jména.

I velmi pochybná osoba viditelně sílí, vyzbrojena nezpochybnitelnou osobností...

Pokud se přesvědčivě a v pravý okamžik přihlásí k velikánovi, před svým soupeřem a okolím rovněž povyroste. A jakmile se podaří vzbudit dojem, že se jedná přímo o mravní a myšlenkové pouto s velikánem, má demagog v podstatě vyhráno. Při troše cviku a výřečnosti podomního prodejce mu tak může podsouvat své vlastní utkvělosti. Tvrdit s jistotou převtělené duše, co by Autorita soudila o jevech a událostech, o nichž se jí zaživa ani nesnilo. Zpozdilejšímu obecenstvu se pak může zdát, že právě naslouchá kázání Jana Husa, státnické promluvě Masaryka, nebo břitkým poznámkám Karla Kryla.

Zaštítění ale neslouží jen k odrážení ran.

Lze jím i zaútočit, a dobře uchopeným štítem se dá protivník doslova umlátit.

Své o tom ví například Milada Horáková, ač by se patrně od mnoha zaštítěných jen štítivě odtáhla. Byla už použita a přežvýkána tolika uslintanými ústy, že člověk musí želet i jejího posmrtného osudu.

Zatím posledním a výmluvným příkladem cizopasení na jménech, se stala demonstrace proti složení krajské vlády ve Zlíně. Nepříliš početní zaříkávači komunismu si na své štíty vlepili baťovské tradice, aby si tím bezpracně dodali na váze a síle. K tomu ironická hesla o Gottwaldovu a halasné budovatelské písně z reproduktorů.

Tomáš Baťa byl přitom budovatelem v nejlepším slova smyslu. Začal od nuly (spíše však od minusu), a zpočátku byl sám sobě ředitelem i dělníkem. Snad proto měl své řadové zaměstnance v úctě i později, už jako šéf obřího impéria, a jejich přísně dané povinnosti vyvažoval právy a zajištěním všech potřeb. Své "lidské zdroje" nehodlal (oproti dnešním zvykům) do mrtě vytěžit, po použití opustit a vyměnit za jiné - levnější, zoufalejší a poddajnější... Prorazil díky dřině, činorodosti a odvaze riskovat. Pozici si pak upevnil uvážlivými a promyšlenými kroky. Odpovědností vůči místu a člověku. Byl tvůrcem skutečných a potřebných hodnot, nezbohatl přeprodejem zbytných, fiktivních čísel ve finančních zastavárnách. Proto je dodnes vzorem toho, co doopravdy představuje sousloví "zasloužený zisk".

Koho z posmutnělé nabídky místních šíbrů by Baťa před měsícem volil, zřejmě vědí jen účastníci protestu. Možná také mají jasno v tom, co by říkal poloprázdné a chátrající fabrice v dlouhodobé péči nekomunistických správců. Ale z jeho projevů a písemných záznamů mohou i ostatní domýšlet, jak by asi hodnotil nynější podnikavce v kostýmech podnikatelů...